Lyžování v Turecku: Velké hory a spousta prašanu #snowhunter

V zimě občas rád vystřídám kolo za lyže. A letos jsem s lyžemi vyrazil do neobvyklé destinace, která stojí za doporučení – do Turecka. Konkrétně do oblasti Rize s Freerideguides.cz. To jsou specialisti na freeridové ježdění v prašanu a v Turecku ho bylo požehnaně.

Koukněte na video:

Pro mnohé bude překvapení už jen to, že jsou v Turecku hory. Ano, jsou a ne malé. Východní část země je velmi hornatá a není tady nouze o čtyřtisícové vrcholy. U východní hranice s Arménií je i nejvyšší hora Turecka – Ararat s výškou 5137 m. My jsme zavítali do oblasti Rize, kde se hory prudce zvedají od pobřeží Černého moře, které je zárukou vydatných srážek.

Turecko a lyže, jde to dohromady

Oblast Rize je na srážky opravdu bohatší, a tak se tu ujalo pěstování čaje. Na černý čaj z Rize můžete narazit i v českých čajovnách, ale přímo na místě ho pijí všichni a všude, a to z typických malých sklenic. Nás ale více zajímaly hory. A díky intenzivnějším srážkám jsou skutečně pěkně zasněžené.

Turecké kopce vypadají trochu jinak než ty alpské. U těch jsme zvyklí na špičaté vrcholky a snižující se strmost svahů směrem do údolí. V Turecku je to naopak, nahoře jsou zasněžené pláně s relativně mírným sklonem a čím blíže jste údolí, tím strmost stoupá. A protože vrcholky kopců často překračují tři tisíce metrů, není tu nouze o mráz a sníh, i když u nás zavládlo předčasné jaro.

Výsledkem byl týden plný sněhu a lyžování. Zprvu požitek trochu kazilo zamračení počasí a snížená viditelnost, což pak vyvrcholilo dnem s hustým sněžením. Díky tomu ale napadl čerstvý prašan, který jsme v dalších dnech rozprášili se sluncem v zádech.

Příště Gruzie, Kyrgyzstán nebo Írán?

Zážitky jsou tady intenzivní a dobrodružné. V této části země není žádný vyspělý turistický ruch, takže jsme byli v horách úplně sami. Klid je výhodou, ale zároveň je nutné počítat s tím, že zde není něco jako horská služba a v případě nějakých trablů, si musíte poradit v rámci skupiny sami. Freerideguides toto naštěstí nepodceňují a byli s námi tři zkušení guidi.

Dalším důsledkem absence turistického ruchu je i fakt, že tu nejsou žádné lanovky a i vývozy rolbou nebo sněžnými skútry jsou omezené, respektive ovlivněné aktuální sněhovou situací. Za příznivých podmínek nějaké možnosti jsou, ale v našem případě bylo sněhu tolik, že plánované tahání skútry nahoru nepřipadalo v úvahu. A tak jsme vše šlapali skialpinisticky za své. O to větší požitek pak byly zasloužené sjezdy dolů.

Jestli vás to zaujalo, tak to můžete taky zkusit. Freerideguides rozhodně stojí za doporučení a kromě Turecka jezdí za prašanem i do Íránu, Kyrgyzstánu nebo Gruzie.