Plášť na horské kolo: Jak široký a jak vyztužený?

Pláště dokážou významně proměnit jízdní charakter celého kola. Rozdílů v dezénech a materiálech je napříč výrobci nespočet a může být těžké vybrat ideální plášť. Já se proto po čase zase vrhl na testování, abych zjistil, jak se rozdíly v pláštích mohou projevit. A zaměřil jsem se na dva parametry, které se poslední dobou často řeší – šířka a vyztužení.

Při výběru pláště na horské kolo musíte brát v úvahu řadu parametrů – od hmotnosti jezdce, přes jízdní styl až po terén, ve kterém hodláte jezdit. Pokud chcete jezdit po lesních pěšinách, singletrailech a třeba i trochu přírodnější enduro, hodí se plášť už s trochu výraznějším a otevřenějším vzorkem. Nesmí se to ale přehnat, příliš hrubé pláště už se hodí spíše jen na sjezd nebo do mokrého počasí a při běžné jízdě by vás zbytečně brzdily.

Za nejlepší univerzální plášť na traily považuji Trail Boss od WTB. Na trochu těžší terény jako je enduro nebo bikeparky volím Vigilante, případně vyloženě sjezdový Verdict od stejného výrobce. I jiný nabízí podobně odstupňované vzorky, ale tyto mám už léty prověřené. A právě proto jsem zvolil plášť Trail Boss na pokusy, do kterých jsem se chtěl pustit.

Testované pláště:

• užší/standardní bočnice: WTB Trail Boss 29×2.25″, TCS Light Fast Rolling, single-ply 60 TPI+ SG2
• široký/standardní bočnice: WTB Trail Boss 29×2.4″, TCS Light Fast Rolling, single-ply 60 TPI+ SG2
• široký/vyztužené bočnice: WTB Trail Boss 29×2.4″, TCS Tough Fast Rolling, dual-ply 60 TPI

Pláště mi k testu poskytl český distributor a prodejce Bikeporn.cz.

Široký plášť, více vzduchu na práci

První pokus spočíval v tom, abych zjistil, jak moc se projeví šířka pláště na jízdních vlastnostech kola. Vzal jsem proto svůj trailový hardtail Rock Machine Blizz CRB a obul ho nejprve do plášťů Trail Boss šířky 2,4″ a následně je vyměnil za 2,25″ široké pláště, které však měly stejný vzorek, materiál i konstrukci. Lišily se pouze šířkou.

Test jsem přitom prováděl během jednoho odpoledne a pláště střídal hned po sobě, abych rozdíly mohl okamžitě vnímat. Přezutí probíhalo hned u trailů a jezdil jsem v bezdušovém provedení, aby vlastnosti plášťů ještě více vynikly. Pokud vás průběh testu zajímá, koukněte se na video:

U každého pláště je vždy nutné dobře trefit ideální provozní tlak pro daný terén a hmotnost jezdce. To jsem v obou případech ladil a překvapilo mě, že jsem ve finále zůstal u obou šířek plášťů na prakticky stejných hodnotách. U širšího pláště to svádělo k tomu, abych tlaky ještě trochu snížil, ale pak už bylo v razantnějších zatáčkách cítit, jak se začíná „bořit“. Pláště jsem testoval v provedení se standardní tloušťkou bočnic (60 TPI).

V terénu se širší pláště projevily jako o něco komfortnější a přilnavější k podkladu. Ale byl jsem překvapen, že ten rozdíl nebyl až tak velký. I na pláštích šíře 2,25″ se jelo příjemně a bezpečně. Nejsem žádný závodník a nehledal jsem limity plášťů, ani jsem neměřil čas. Mé hodnocení je čistě subjektivní, ale vychází z přímého porovnání na stejném trailu. Měl jsem pocit, že i užší plášť drží dobře a jen trochu více odskakuje, ale ten rozdíl jsem čekal výraznější.

Širší plášť zkrátka něco málo na gripu a komfortu přidá. Logicky – styčná plocha je větší a uvnitř je více vzduchu, který může pracovat. Ale rozdíl mezi 2.25″ a 2.4″ není až tak výrazný.

Rozdíl jsem pozoroval také při výjezdu, kdy bylo znát mírné pohupování u širšího pláště při silovějším šlapání. Na výjezd by to chtělo plášť trochu přifouknout, ale to by pak zase ztratil ze svých výhod směrem z kopce dolů.

Co z toho tedy plyne? Samotná šířka pláště zázraky nedělá. Ale pokud chcete z trailováho nebo XC kola udělat něco více „enduro“ a připravit jej na agresivnější cesty směrem dolů, klidně zvolte plášť širší, ale daleko víc než na samotné šířce záleží na dezénu a konstrukci pláště. Jsem přesvědčen, že drsnější vyztužený enduro plášť šíře 2,3″ bude v přírodním terénu držet mnohem lépe než jemnější s šířkou 2,6″.

Vyztužené bočnice udělají víc

Druhá část testu spočívala v porovnání dvou párů identických plášťů, které se lišily pouze provedením bočnic. V jednom případě byly vyrobeny klasicky z jedné vrstvy nosné sítě s hustotou vláken 60 TPI (provedení označované jako Light) a ve druhém měl plášť vrstvu zdvojenou (označení Tough). A tady jsem procitl, že provedení bočnic se při jízdě projeví kupodivu více než šířka pláště. Přitom se bajkerské diskuze točí právě spíš kolem té šířky.

Hlavní výhoda vyztužených bočnic je, že udrží tvar pláště i při nižších tlacích. Bez ohrožení ráfku můžete tlaky snížit a užívat si tak větší citlivosti běhounu. Přilnavost plášťů k podkladu i komfort jízdy v terénu se jednoznačně zvýší. Další výhodou je větší odolnost proti proříznutí a menší náchylnost k pohupování při silovém šlapání do kopce na nižších tlacích.

Jenže má to i své nevýhody – vyztužené pláště jsou o poznání těžší a na jednom plášti rozdíl činí 252 g. Tolik neváží ani mnohé vložky do plášťů, takže větší odolnost a ochranu ráfků lze řešit i tímto způsobem. Ale vyztužené bočnice pomáhají držet tvar pláště a zvyšují odolnost, tak mi to přijde jako lepší řešení. Mezi nevýhody spadá i trochu obtížnější manipulace, ale je to úplná pohoda ve srovnání s tím, jak zápasit se občas musí se zmiňovanými vložkami.

Při výjezdech se pak pláště s vyztuženými bočnicemi projeví nejen vyšší hmotností, ale při nižších tlacích je znát i větší přilnavost běhounu a kolo pocitově nejede tak snadno jako při vyšším tlaku, který byste byli nuceni nastavit se standardními plášti.

Vpředu jinak než vzadu? Jasně!

Volba plášťů dokáže výrazně proměnit vlastnosti kola. A nezáleží jen na samotném dezénu. Jeden typ pláště můžete v obchodech vidět v různých provedeních a jak je vidět, dává to smysl. Rozdíly totiž patrné jsou třeba i právě v šířkách a bočnicích. Do toho pak vstupují ještě parametry materiálů, které mohou být měkčí (přilnavější, ale pomalejší a rychleji ubývají) nebo tvrdší (opačné vlastnosti), případně i kombinace více materiálů na jednom vzorku (typicky střed běhounu z tvrdší gumy).

Výběr pláště je pak trochu loterie, abyste z těch všech mnoha parametrů trefili kompromis, který vám bude nejvíce vyhovovat. Pak je ale ještě potřeba dobře trefit tlak, abyste z těch plášťů vymáčkli maximum z jejich vlastností pro daný terén a jízdní styl. Univerzální rada neexistuje, ale přesto se o nějaká vodítka pokusím:

• do lehkého terénu neobouvejte zbytečně široké pláště
• na suchý a prašný povrch se hodí spíše jemnější vzorek s mnoha noby
• do mokra je lepší, když jsou noby výraznější a jsou mezi nimi větší mezery
• na skály, kořeny a enduro se hodí měkčí směs gumy
• na uježděné polňačky, lesní cesty, pěšinky a asfalt je lepší tvrdší guma
• pokud je prioritou jízda z kopce, pořiďte pláště s vyztuženými bočnicemi

Aby toho nebylo málo, tak se dá volba nakombinovat tak, že dopředu pořídíte jiný plášť než dozadu. Vzadu je kolo více zatíženo a není až takový průšvih, když občas lehce uklouzne, a tak se volí pláště s menším valivým odporem a delší životností, tzn. užší, z tvrdé gumy a trochu jemnější vzorkem. Dopředu k tomu můžete dát úplně jiný plášť – klidně o něco širší, s hrubším vzorkem a z měkčí směsi gumy. Takhle to často dělám i já a proto na svém e-shopu nabízím přímo tyto sety za lepší cenu:

• Na hardtail pro běžné ježdění, lesní pěšiny a větší přesuny po asfaltu volím na obě kola Trail Boss o šířce 2.25 verze Light Fast Rolling SG2.
• Na celopéro do trailových center a bikeparků dávám standardně dopředu Vigilante 2.5 Light High Grip SG2 a dozadu Trail Boss 2.4 Tough Fast Rolling.
• Do extrémních podmínek, bláto, kořeny, sjezdy, volím kombinaci Verdict 2.5 Light High Grip SG2 a dozadu Judge 2.4 Tough High Grip.

Pozor na označení a šířku ráfku

Vlastnosti plášťů nejlépe vyniknout, když je budete jezdit bez duší. Ale i s nimi to samozřejmě není žádný problém a ty rozdíly jsou jen nepatrné. Bezdušové provedení vám ale umožní hrátky s tlaky v širším rozsahu aniž by hrozil defekt.

Připravenost plášťů na bezdušový provoz označuje každý výrobce jinak. U WTB je to zkratka TCS. A těch různých označení můžete na pláštích najít víc. Občas je uveden parametr TPI, což je označení pro hustotu vláken v bočnicích. Pokud to není uvedeno přímo na plášti, hledejte na webu výrobce. Čím vyšší číslo, tím tenčí vlákna a tím i tenčí bočnice. U výše uvedených plášťů jste mohli ještě zahlédnout ještě zkratku SG2, což je zkratka Slash Guard a dvojka znační druhou generaci této doplňkové ochrany proti proříznutí. Je to zas věc, která je u každého výrobce nazývána a označována jinak, pokud ji tedy vůbec dělá.

Označení materiálu rovněž není ustálené. U WTB je měkčí směs gumy označována jako „High grip“, tvrdší jako „Fast rolling“. Každé zkratce nebo slovu v názvu pláště zkrátka věnujte pozornost.

A na závěr ještě jedno upozornění – když budete vybírat nové pláště pro svůj bajk, koukněte nejprve jak široký máte ráfek. Pokud je vnitřní šířka jen 19 mm, nedoporučoval bych vozit plášť širší než 2.3″. U ráfků širokých 23 mm je limitem plášť 2.4″. Širší plášť už pak v ráfku visí jak bambule a má větší tendenci se „žvýknout“. Nicméně na předním kole jsem teď přes zimu zkoušel jezdi s 2.5″ pláštěm na 23mm ráfku a šlo to. S vědomím rizik se dá i takto experimentovat, ale opatrně.